Méně SAABú, více smutku…..
Pozoruji, jak je na cestách stále méně vidět Saaby (aspoň, že v SCS přibývají), pozoruji, jak i (ne)poznám na cestách stále méně majitelú sedících v naší značce a s tím souvisí i pozdrav v podobě zablikání, či pokynutí pravicí..
I dnes se ještě setkávám s otázkou okolí: … tak co ten SAAB, co je nového, kdo ho zachrání..? Vždy odpovídám stejně, vždy stejně černě….. (nebo spíše realisticky) a vždy si říkám, jak jsme byli hloupí (omlouvám se všem, kdo se najde v tomto množném čísle), když jsme se „modlili“: …“jen aby ten SAAB nekoupili číňané…“ Ano, jsem ovlivněn úhlavním nepřítelem a jeho mnohem pozitivnějším osudem, ale věřím, že kdyby tam někde GM búh nevyslyšel naše „modlitby“, tak dnes možná jezdíme v nové 9-3. Né v převlečeném Opel Vectra, ale v ryzím SAABu, i když za peníze rýžojedú. No a co!?
Chtěl bych zvolat: Král je mrtev, ať žije král!
Místo toho jen mlčím a snažím se zapomenout. Zapomenout na to, co jsme si vysnili, co jsme si přáli, po čem jsme možná toužili…
Ale svět není pohádka a už vúbec né ten náš SAABí svět…