pondelok, 23.november 2020
Úvod Všeobecné Víkendové „testování“ 9-5Aero…

Víkendové „testování“ 9-5Aero…

-

Přinášíme Vám krátké a amatérské postřehy z víkendového letu novou 9-5kou.
Měl jsem možnost zapůjčení SAABu 9-5Aero 2,8TS XWD, které je určeno pro testování slovenským novinářům, a tak jsem si řekl, že jej trošku vytáhnu ven, abych pak mohl porovnat mé dojmy s těmi pozdějšími profesionálními od novinářů.
Předně je třeba říct, že toto auto vypadá ještě podstatně lépe venku ve volném prostoru, než někde v autosalóně. Je to tak velký stroj, že prostě potřebuje prostor okolo sebe, aby mohly vyniknout jeho masivní, skoro až buldočí tvary, které však působí aristokraticky, ale ne moc agresivně, spíše „jen“ zdravě dynamicky. Přesto, že auto bylo dost špinavé, tak šlo okamžitě poznat, že je to nový model, který se nebude nikde krčit, nebo schovávat v davu, ale všem ukáže hrdě svůj netradiční zjev, který si není možné splést s čímkoliv jiným!
„Testovaná“ verze byla osazena nejsilnější 300 losovou motorizací, o které není pochyb, že by měla nedostatek dynamiky. Např. maximální rozjezd (akcelerace) je na první a druhý rychlostní stupeň poněkud rozvážný, třeba stará 9-5 s motorem 3,0T 200PS se jevila v tomto ostřejší, ale hlavní síla této motorizace je ve vyšších rychlostech, kdy motor stále táhne jako lokomotiva. A tam si uvědomíte hlavní sílu tohoto motoru. Auto je tak precizně odhlučněno, že pokud se nepodíváte na rychloměr, který letí vzhůru rychle jako Grippen k nebesům, tak ani nezjistíte, že jste již dáávno přišli o řidičské oprávnění a správně i o možnost vidět na několik měsíců svou rodinu, kdyby Vás naměřili příslušníci policie. 300PS prostě táhne neustále a tady je hlavní rozdíl oproti zmiňované staré 9-5 3,0T, kdy nový model ochotně zrychluje i po dosažení 200km/h.
Příjemně mne překvapila průměrná spotřeba, která byla na 300km dálniční trati přesně 10,0L/100km při udržování zhruba 150km rychlosti, přičemž auto mělo obuto zimní pneumatiky 245/40R19. Jsem udiven novináři, kteří píší, že tento motor, má větší spotřebu při dynamické jízdě, kdy uváděli údaje okolo 15L na 100km. Z mé zkušenosti je spotřeba při velmi dynamické jízdě (myšleno tím dynamickou jízdu z pohledu majitele SAABu 9-5, ne z pohledu uživatele např. Fabie RS) kolem 12,5L na 100km. Ano, jistě by se dalo dosáhnout spotřeby i oněch 15litrů, ale to jistě ne při normálním stylu jízdy, kdy si člověk rád šlápne na plyn, ale nečiní tak 100% při každém rozjezdu, když mu blikne oranžová na semaforu.
Nemám teď v poslední době zkušenost s automaty v jiných prémiových značkách, ale musím říct, že SAAB 9-5 má spolehlivý a hladký automat, který ani jednou nezaváhal při řazení s tím, jak přeřadit, podřadit a nebo o kolik stupňů. Sice profesionální hlasy mluví, že tato převodovka nepatří k nejrychlejším, ale myslím si, že komu nebude postačovat tato rychlost řazení, může si koupit F1, která je určena na překonávání rekordů, na rozdíl od tohoto milého seveřana. Naopak se mi líbí charakter tohoto 6. st. automatu, který dokáže spolu s motorem využít jeho potenciál např. tak, že při konstantní jízdě 80km/h si automat sám „hodí šestku“ a motor točí těžko uvěřitelných cca 1150ot./min. Rovněž na dálnici ve 150km/h motor pracuje s pouhými 2500 „dieslovými“ otáčkami za minutu.
Opět se mi potvrdilo pravidlo, že SAABové V6 se zahřívají rychleji než jeho čtyřválce, takže v kabině můžete očekávat teplo extrémně rychle. Absolutorium si však zaslouží přední sedačky tohoto Aera. Mám zkušenost, že z tras 300km a delších vystupuje člověk trochu dolámaný pokud má alespoň průměrná sedadla, že stačí se protáhnout, pokud člověk vystoupí z dobrých sedadel, ale věřte mi, že pokud vystoupíte z nové 9-5ky, tak se cítíte, jako kdyby jste si ráno skočili vedle do obchodu pro čerstvé rohlíky. Sedadla jsou prostě famózní a nepodobají se ničemu v čem jsem doposud jel.
Potěšilo mne, že tento SAAB nikde ani jednou nevrznul, přes to, že mněl najeto přes 20 tis. km, sportovní podvozek a náročné měsíční novinářské testování v ČR. Překvapilo mne (bohužel musím použit tento výraz, mělo by to být samozřejmostí), že v autě opravdu nebyly slyšet jiné zvuky, než ty, které tam mají být slyšet, protože z předchozích modelů vím, že jemné a občasné povrzávání se objevuje již podstatně dříve. A nebylo to tím, že bych měl naplno puštěn skvělý audio systém HarmanKardon s 11 reproduktory, protože jsem měl vzadu děti. Dětičky vzadu se bavili při pohledu na 2 zadní obrazovky, kde byl puštěn film, takže jsem nemusel co 5min. odpovídat na otázku: „Kdy už tam budeme?“
Co mně však na autě trochu vadilo, bylo, že se nadměrně špiní čelní okno, které jsem musel častěji umývat, než bych chtěl. Neumím si to vysvětlit proč tomu tak je, stejně tak jsem nevěděl, proč auto nesedí v ostrých zatáčkách, tak jako naše předváděcí auto se stejným motorem. Později jsem zjistil, když jsem se podíval na tlak v pneumatikách, že auto je má podhuštěné.
Na co jsem byl velmi zvědavý, tak to byl stavitelný podvozek, který jsem před tím pořádně nevyzkoušel a na kvalitním švédském asfaltu jsem velký rozdíl nepoznal. Nejlepší příležitost se mi naskytla na panelovém úseku dálnice, kdy vždy mezi Bratislavou a Brnem mám pocit, že mi podvozek vytřese duši z těla. Příjemné je, že podvozek se dá přenastavit i za jízdy v jakékoliv rychlosti, takže nemusíte zastavovat. Zatímco ve sportovním režimu, jsem se cítil jako na trakaři a v inteligentním módu to byl takový průměrný poskakující pocit, tak při přepnutí do „komfortu“ se mi automaticky auto obulo do 16palcových pneumatik s tím nejvyšším profilem, takže auto bylo plavné, nebylo tak slyšet rázy od tlumičů a člověk by těžko uvěřil, že jede na 19“ kolech.
Nebudu zde psát pro koho je SAAB 9-5 určen, to ať si každý rozhodne sám, je to jistě auto, které budí pozornost, auto, které má svou „Auru“ při svém nízkém letu nad zemí, ale je to jistě auto, které odrazuje jistý životní styl, který se ztotožňuje se skandinávskou tradicí, která je tak šetrná k okolí, ale přesto je jednoduše krásná.
Na závěr ještě fotky… Musím podotknout, že prvotně mne ani nenapadlo, že něco napíší o tomto „testu“, proto jsem vlastně ani nefotil, a tak fotky pořízené z návštěvy u kamaráda, jsou jen jakýmsi doplňkem k textu.
Ale vznikla celkem pěkná fotka, kde jsou 2 rozdílné stroje, které však mají společného více než-li by se mohlo zdáti. Pokud pominu, že špičkové kolové rýpadlo Komatsu může mít spousty prvků výbavy, jako je u 9-5 (např. dvouzónová klima, rádio, střešní okno s dodatkovou clonou, pracovní xenonové světla, atd.), tak mne velmi překvapilo, jak dokáže být takovéto monstrum úchvatně tiché. Při nastartování tohoto bagru, jsem byl udiven, jak motor běží krásně tiše (to i V6 v 9-5 je po startu hlasnější, než se vypne automat. sytič), při točení kabiny a fungování hydrauliky se nikde neozvalo jediné vrznutí. Tuším by se dokonce SAABacký TiD měl co učit od Komatsu, jak udělat zvuk dieselového motoru. V kabině byl podobný poctivý pocit bezpečí, jako u SAABu, jen ten  posez byl trošičku vyšší.
Prostě oba mastodonti měli společného ducha robustnosti a věrnosti, kterému nedělal problém vykopat bazén v Komatsu a poté si převléct montérky a odjet v nové 9-5tce domů k rodině….
Napsal: gusto
Foto: Gustav III.

Přinášíme Vám krátké a amatérské postřehy z víkendového letu novou 9-5kou.
Měl jsem možnost zapůjčení SAABu 9-5Aero 2,8TS XWD, které je určeno pro testování slovenským novinářům, a tak jsem si řekl, že jej trošku vytáhnu ven, abych pak mohl porovnat mé dojmy s těmi pozdějšími profesionálními od novinářů.
Předně je třeba říct, že toto auto vypadá ještě podstatně lépe venku ve volném prostoru, než někde v autosalóně. Je to tak velký stroj, že prostě potřebuje prostor okolo sebe, aby mohly vyniknout jeho masivní, skoro až buldočí tvary, které však působí aristokraticky, ale ne moc agresivně, spíše „jen“ zdravě dynamicky. Přesto, že auto bylo dost špinavé, tak šlo okamžitě poznat, že je to nový model, který se nebude nikde krčit, nebo schovávat v davu, ale všem ukáže hrdě svůj netradiční zjev, který si není možné splést s čímkoliv jiným!
„Testovaná“ verze byla osazena nejsilnější 300 losovou motorizací, o které není pochyb, že by měla nedostatek dynamiky. Např. maximální rozjezd (akcelerace) je na první a druhý rychlostní stupeň poněkud rozvážný, třeba stará 9-5 s motorem 3,0T 200PS se jevila v tomto ostřejší, ale hlavní síla této motorizace je ve vyšších rychlostech, kdy motor stále táhne jako lokomotiva. A tam si uvědomíte hlavní sílu tohoto motoru. Auto je tak precizně odhlučněno, že pokud se nepodíváte na rychloměr, který letí vzhůru rychle jako Grippen k nebesům, tak ani nezjistíte, že jste již dáávno přišli o řidičské oprávnění a správně i o možnost vidět na několik měsíců svou rodinu, kdyby Vás naměřili příslušníci policie. 300PS prostě táhne neustále a tady je hlavní rozdíl oproti zmiňované staré 9-5 3,0T, kdy nový model ochotně zrychluje i po dosažení 200km/h.
Příjemně mne překvapila průměrná spotřeba, která byla na 300km dálniční trati přesně 10,0L/100km při udržování zhruba 150km rychlosti, přičemž auto mělo obuto zimní pneumatiky 245/40R19. Jsem udiven novináři, kteří píší, že tento motor, má větší spotřebu při dynamické jízdě, kdy uváděli údaje okolo 15L na 100km. Z mé zkušenosti je spotřeba při velmi dynamické jízdě (myšleno tím dynamickou jízdu z pohledu majitele SAABu 9-5, ne z pohledu uživatele např. Fabie RS) kolem 12,5L na 100km. Ano, jistě by se dalo dosáhnout spotřeby i oněch 15litrů, ale to jistě ne při normálním stylu jízdy, kdy si člověk rád šlápne na plyn, ale nečiní tak 100% při každém rozjezdu, když mu blikne oranžová na semaforu.
Nemám teď v poslední době zkušenost s automaty v jiných prémiových značkách, ale musím říct, že SAAB 9-5 má spolehlivý a hladký automat, který ani jednou nezaváhal při řazení s tím, jak přeřadit, podřadit a nebo o kolik stupňů. Sice profesionální hlasy mluví, že tato převodovka nepatří k nejrychlejším, ale myslím si, že komu nebude postačovat tato rychlost řazení, může si koupit F1, která je určena na překonávání rekordů, na rozdíl od tohoto milého seveřana. Naopak se mi líbí charakter tohoto 6. st. automatu, který dokáže spolu s motorem využít jeho potenciál např. tak, že při konstantní jízdě 80km/h si automat sám „hodí šestku“ a motor točí těžko uvěřitelných cca 1150ot./min. Rovněž na dálnici ve 150km/h motor pracuje s pouhými 2500 „dieslovými“ otáčkami za minutu.
Opět se mi potvrdilo pravidlo, že SAABové V6 se zahřívají rychleji než jeho čtyřválce, takže v kabině můžete očekávat teplo extrémně rychle. Absolutorium si však zaslouží přední sedačky tohoto Aera. Mám zkušenost, že z tras 300km a delších vystupuje člověk trochu dolámaný pokud má alespoň průměrná sedadla, že stačí se protáhnout, pokud člověk vystoupí z dobrých sedadel, ale věřte mi, že pokud vystoupíte z nové 9-5ky, tak se cítíte, jako kdyby jste si ráno skočili vedle do obchodu pro čerstvé rohlíky. Sedadla jsou prostě famózní a nepodobají se ničemu v čem jsem doposud jel.
Potěšilo mne, že tento SAAB nikde ani jednou nevrznul, přes to, že mněl najeto přes 20 tis. km, sportovní podvozek a náročné měsíční novinářské testování v ČR. Překvapilo mne (bohužel musím použit tento výraz, mělo by to být samozřejmostí), že v autě opravdu nebyly slyšet jiné zvuky, než ty, které tam mají být slyšet, protože z předchozích modelů vím, že jemné a občasné povrzávání se objevuje již podstatně dříve. A nebylo to tím, že bych měl naplno puštěn skvělý audio systém HarmanKardon s 11 reproduktory, protože jsem měl vzadu děti. Dětičky vzadu se bavili při pohledu na 2 zadní obrazovky, kde byl puštěn film, takže jsem nemusel co 5min. odpovídat na otázku: „Kdy už tam budeme?“
Co mně však na autě trochu vadilo, bylo, že se nadměrně špiní čelní okno, které jsem musel častěji umývat, než bych chtěl. Neumím si to vysvětlit proč tomu tak je, stejně tak jsem nevěděl, proč auto nesedí v ostrých zatáčkách, tak jako naše předváděcí auto se stejným motorem. Později jsem zjistil, když jsem se podíval na tlak v pneumatikách, že auto je má podhuštěné.
Na co jsem byl velmi zvědavý, tak to byl stavitelný podvozek, který jsem před tím pořádně nevyzkoušel a na kvalitním švédském asfaltu jsem velký rozdíl nepoznal. Nejlepší příležitost se mi naskytla na panelovém úseku dálnice, kdy vždy mezi Bratislavou a Brnem mám pocit, že mi podvozek vytřese duši z těla. Příjemné je, že podvozek se dá přenastavit i za jízdy v jakékoliv rychlosti, takže nemusíte zastavovat. Zatímco ve sportovním režimu, jsem se cítil jako na trakaři a v inteligentním módu to byl takový průměrný poskakující pocit, tak při přepnutí do „komfortu“ se mi automaticky auto obulo do 16palcových pneumatik s tím nejvyšším profilem, takže auto bylo plavné, nebylo tak slyšet rázy od tlumičů a člověk by těžko uvěřil, že jede na 19“ kolech.
Nebudu zde psát pro koho je SAAB 9-5 určen, to ať si každý rozhodne sám, je to jistě auto, které budí pozornost, auto, které má svou „Auru“ při svém nízkém letu nad zemí, ale je to jistě auto, které odrazuje jistý životní styl, který se ztotožňuje se skandinávskou tradicí, která je tak šetrná k okolí, ale přesto je jednoduše krásná.
Na závěr ještě fotky… Musím podotknout, že prvotně mne ani nenapadlo, že něco napíší o tomto „testu“, proto jsem vlastně ani nefotil, a tak fotky pořízené z návštěvy u kamaráda, jsou jen jakýmsi doplňkem k textu.
Ale vznikla celkem pěkná fotka, kde jsou 2 rozdílné stroje, které však mají společného více než-li by se mohlo zdáti. Pokud pominu, že špičkové kolové rýpadlo Komatsu může mít spousty prvků výbavy, jako je u 9-5 (např. dvouzónová klima, rádio, střešní okno s dodatkovou clonou, pracovní xenonové světla, atd.), tak mne velmi překvapilo, jak dokáže být takovéto monstrum úchvatně tiché. Při nastartování tohoto bagru, jsem byl udiven, jak motor běží krásně tiše (to i V6 v 9-5 je po startu hlasnější, než se vypne automat. sytič), při točení kabiny a fungování hydrauliky se nikde neozvalo jediné vrznutí. Tuším by se dokonce SAABacký TiD měl co učit od Komatsu, jak udělat zvuk dieselového motoru. V kabině byl podobný poctivý pocit bezpečí, jako u SAABu, jen ten  posez byl trošičku vyšší.
Prostě oba mastodonti měli společného ducha robustnosti a věrnosti, kterému nedělal problém vykopat bazén v Komatsu a poté si převléct montérky a odjet v nové 9-5tce domů k rodině….
Napsal: gusto
Foto: Gustav III.