pondelok, 30.november 2020
Úvod Všeobecné Bankrot Saabu je hotovou věcí. Ale co bude dál?

Bankrot Saabu je hotovou věcí. Ale co bude dál?

-

Soud včera podle očekávání přijal návrh na vyhlášení bankrotu Saabu. Máme pro vás detaily, které tuto událost obcházely a možné scénáře dalšího vývoje.
Prakticky celý letošní rok jsme pro vás sledovali vývoj událostí kolem švédského Saabu. Shrnout vše, co se za posledních osm měsíců v této věci stalo, je prakticky nemožné, šlo o příběh, jehož pravděpodobný budoucí vývoj se každý druhý týden potácel mezi brzkou záchranou a jistým bankrotem. S přibývajícím časem ale postupně ubývalo cest, kterými by se Saab směrem ke své záchraně mohl vydat, až zmizela i ta poslední.
Včera ráno jsme tak museli konstatovat, že majitelé Saabu požádali o vyhlášení jeho bankrotu, čímž celý dramatický příběh alespoň pro danou chvíli zpečetili. Nebylo už totiž možnosti, že by soud rozhodl jinak, a tak včera večer obletěla svět pouze nepřekvapivá zpráva o tom, že soud tento návrh přijal. Mohlo by se zdát, že Saab si za těchto okolností zaslouží krom stručné noticky o vyhlášení bankrotu leda nějaký vzpomínkový článek, ale není tomu tak. Události, které této pomyslné tečce předcházely a které ji mohou následovat, jsou stále zajímavé.
Před samotným jednáním soudu totiž firma Swedish Automobile, dosavadní majitel Saabu, svolala tiskovou konferenci, na níž vystoupil především šéf firmy Victor Muller. Měli jsme možnost shlédnout přenos z ní a rádi bychom pro vás to nejdůležitější, co na ní zaznělo. Že Muller označil včerejšek za nejčernější den v historii Saabu a projevil velkou lítost nad tím, že nebude s to naplnit svůj záměr zaměstnávat v Trollhatanu 3 500 lidí výrobou krásných aut, jistě až tak nepřekvapí. Nebral si však ani servítky směrem ke koncernu General Motors, který podle něj postupně pohřbil všechny realizovatelné plány na záchranu firmy. Stejně tak si neodpustil výtku směrem ke správci reorganizačního procesu Guyi Lofalkovi, který tento proces podkopával místo toho, aby na něj dohlížel. Jeho jmenování označil za velkou chybu. Ještě více do minulosti si pak posteskl nad jednáním Evropské investiční banky, která pro změnu odmítla vstup ruského bankéře Antonova (dnes je stíhán pro zpronevěru, ale je třeba na něj stále pohlížet jako nevinného) kvůli jeho údajnému, leč nikdy neprokázanému napojení na organizovaný zločin. Kdyby tento krok byl uskutečněn, mohl prý Saab fungovat už v polovině dubna 2011. Další vývoj hledající všemožné alternativy znáte sami.
Poslední hřebíček do rakve firmy pak přišel včera v pět ráno, kdy GM Swedish Automobile definitivně oznámil, že tzv. plán C pro ni nebude přijatelný bez ohledu na to, jak bude dohoda konkrétně nastavena. Poté už vedení firmy pouze připravovalo návrh na vyhlášení bankrotu, neboť šance na nalezení jakéhokoli realizovatelného záchranného plánu byly v tu chvíli nulové. Přesně v souladu s našimi nědělními očekáváními totiž čínští investoři správně usoudili, že bez podpory GM by si koupili nejméně na dva roky (to jsou jejich vlastní slova) prázdnou továrnu. Bez amerického koncernu by nebylo možné vyrábět ani model 9-3, ani 9-5 natož pak 9-4X a vlastní vývoj chybějících částí nebo úplně nových modelů by potrval desítky měsíců. Proto Youngman a jeho partneři odmítli participovat na dalším pokračování procesu restrukturalizace a majitelé Saabu mohli bez potřebných financí leda rezignovat.
Se svou reakcí se poté ozvali i lidé z General Motors, kteří nad výsledkem vyjádřili lítost, konstatovali však, že neměli jinou možnost. Opakovaně odmítli podpořit jakoukoli dohodu, která by hrozila zneužitím duševního vlastnictví GM a poslední návrh podle nich nebyl v tomto směru nikterak méně rizikový.
Tolik k okolnostem samotného úpadku, bylo by ale předčasné tvrdit, že včerejšek byl posledním dnem existence Saabu coby automobilky jako takové, byť i tak vše nakonec může skončit. Samotného Mullera ani nyní neopouští optimismus a věří, že situace stále může mít konstruktivní řešení. Optimismem ho nabíjí už samotný fakt, že bankrot firmy probíhá v souladu se švédským právem, které je relativně benevolentní. Na rozdíl od mnoha jiných zákonných úprav podobného typu totiž dovoluje relativně snadné úplné vyvedení firmy z tohoto režimu – stačí, když se v rozumném časovém horizontu najde dostatečně silný investor, který bude s to pokrýt existující závazky společnosti.
Podle Mullera stačí 200 milionů Eur k tomu, aby firma mohla pokračovat ve své činnosti, což s ohledem na dříve probírané možnosti ani cenu, za kterou Saab získala Swedish Automobile (400 milionů Eur), není až tak vysoká částka. Soudem jmenovaní likvidátoři firmy již stačili v mezičase potvrdit, že existují subjekty, které o převzetí Saabu jako celku projevili zájem, další podrobnosti ale nezveřejnili. I v tomto případě ale platí, že jazýčkem na vahách bude vždy General Motors, s nímž by jakýkoli potenciální nový majitel musel dojednat podmínky licencování jeho techniky. A je velkou otázkou, zda má GM vůbec nějakou motivaci souhlasit za nějakých okolností s tím, aby mu na trhu zůstalo o konkurenta více…
Šéf produktového vývoje Saabu Mats Faegerhag v rozhovoru pro Autonews Europe nicméně uvedl, že i on vidí možnost záchrany společnosti jediným silným investorem, který by ji převzal jak stojí a leží. Dodal však, že něco podobného by se muselo stát velmi rychle, během pár týdnů, neboť zaměstnanci si jinak začnou hledat jiná místa a bez nich nebude reálné, aby firmy rychle začala znovu fungovat.
Budoucnost samotné automobilky je tedy zatím stále ve hvězdách, i kdyby ale přestala existovat, neznamená to automaticky konec pro všechny s ní související aktivity. Bankrot se dotkl „jen” samotné automobilky a jejího britského zastoupení, všechny další části firmy fungují samostatně dál, třebaže v řadě případů mohou s úplným koncem výrobce rychle zaniknout. Týká se to například severoamerického zastoupení držícím ruku nad bezmála 190 dealerstvími, podstatnější pro české zákazníky ale je, že kupříkladu výrobce náhradních dílu Saab Parts funguje i nadále a není tedy třeba mít obavu, že by na již vyrobené vozy nebylo možné sehnat náhradní díly.
Není tedy vše tak černé, jak se na první pohled může zdát. Jestli ale nakonec na Trollhattanem vysvitne alespoň trocha slunce, nebo se značka Saab stane pouhým předmětem dražby likvidátorů, to ukáže teprve další vývoj. My jej pro vás samozřejmě budeme dále sledovat.
Zdroj: www.autoforum.cz
Napsal: Petr Miler
Predchádzajúci článokVážení priatelia
Ďalší článokTest Saab 9-5 2,0T XWD: sbohem, letče
Soud včera podle očekávání přijal návrh na vyhlášení bankrotu Saabu. Máme pro vás detaily, které tuto událost obcházely a možné scénáře dalšího vývoje.
Prakticky celý letošní rok jsme pro vás sledovali vývoj událostí kolem švédského Saabu. Shrnout vše, co se za posledních osm měsíců v této věci stalo, je prakticky nemožné, šlo o příběh, jehož pravděpodobný budoucí vývoj se každý druhý týden potácel mezi brzkou záchranou a jistým bankrotem. S přibývajícím časem ale postupně ubývalo cest, kterými by se Saab směrem ke své záchraně mohl vydat, až zmizela i ta poslední.
Včera ráno jsme tak museli konstatovat, že majitelé Saabu požádali o vyhlášení jeho bankrotu, čímž celý dramatický příběh alespoň pro danou chvíli zpečetili. Nebylo už totiž možnosti, že by soud rozhodl jinak, a tak včera večer obletěla svět pouze nepřekvapivá zpráva o tom, že soud tento návrh přijal. Mohlo by se zdát, že Saab si za těchto okolností zaslouží krom stručné noticky o vyhlášení bankrotu leda nějaký vzpomínkový článek, ale není tomu tak. Události, které této pomyslné tečce předcházely a které ji mohou následovat, jsou stále zajímavé.
Před samotným jednáním soudu totiž firma Swedish Automobile, dosavadní majitel Saabu, svolala tiskovou konferenci, na níž vystoupil především šéf firmy Victor Muller. Měli jsme možnost shlédnout přenos z ní a rádi bychom pro vás to nejdůležitější, co na ní zaznělo. Že Muller označil včerejšek za nejčernější den v historii Saabu a projevil velkou lítost nad tím, že nebude s to naplnit svůj záměr zaměstnávat v Trollhatanu 3 500 lidí výrobou krásných aut, jistě až tak nepřekvapí. Nebral si však ani servítky směrem ke koncernu General Motors, který podle něj postupně pohřbil všechny realizovatelné plány na záchranu firmy. Stejně tak si neodpustil výtku směrem ke správci reorganizačního procesu Guyi Lofalkovi, který tento proces podkopával místo toho, aby na něj dohlížel. Jeho jmenování označil za velkou chybu. Ještě více do minulosti si pak posteskl nad jednáním Evropské investiční banky, která pro změnu odmítla vstup ruského bankéře Antonova (dnes je stíhán pro zpronevěru, ale je třeba na něj stále pohlížet jako nevinného) kvůli jeho údajnému, leč nikdy neprokázanému napojení na organizovaný zločin. Kdyby tento krok byl uskutečněn, mohl prý Saab fungovat už v polovině dubna 2011. Další vývoj hledající všemožné alternativy znáte sami.
Poslední hřebíček do rakve firmy pak přišel včera v pět ráno, kdy GM Swedish Automobile definitivně oznámil, že tzv. plán C pro ni nebude přijatelný bez ohledu na to, jak bude dohoda konkrétně nastavena. Poté už vedení firmy pouze připravovalo návrh na vyhlášení bankrotu, neboť šance na nalezení jakéhokoli realizovatelného záchranného plánu byly v tu chvíli nulové. Přesně v souladu s našimi nědělními očekáváními totiž čínští investoři správně usoudili, že bez podpory GM by si koupili nejméně na dva roky (to jsou jejich vlastní slova) prázdnou továrnu. Bez amerického koncernu by nebylo možné vyrábět ani model 9-3, ani 9-5 natož pak 9-4X a vlastní vývoj chybějících částí nebo úplně nových modelů by potrval desítky měsíců. Proto Youngman a jeho partneři odmítli participovat na dalším pokračování procesu restrukturalizace a majitelé Saabu mohli bez potřebných financí leda rezignovat.
Se svou reakcí se poté ozvali i lidé z General Motors, kteří nad výsledkem vyjádřili lítost, konstatovali však, že neměli jinou možnost. Opakovaně odmítli podpořit jakoukoli dohodu, která by hrozila zneužitím duševního vlastnictví GM a poslední návrh podle nich nebyl v tomto směru nikterak méně rizikový.
Tolik k okolnostem samotného úpadku, bylo by ale předčasné tvrdit, že včerejšek byl posledním dnem existence Saabu coby automobilky jako takové, byť i tak vše nakonec může skončit. Samotného Mullera ani nyní neopouští optimismus a věří, že situace stále může mít konstruktivní řešení. Optimismem ho nabíjí už samotný fakt, že bankrot firmy probíhá v souladu se švédským právem, které je relativně benevolentní. Na rozdíl od mnoha jiných zákonných úprav podobného typu totiž dovoluje relativně snadné úplné vyvedení firmy z tohoto režimu – stačí, když se v rozumném časovém horizontu najde dostatečně silný investor, který bude s to pokrýt existující závazky společnosti.
Podle Mullera stačí 200 milionů Eur k tomu, aby firma mohla pokračovat ve své činnosti, což s ohledem na dříve probírané možnosti ani cenu, za kterou Saab získala Swedish Automobile (400 milionů Eur), není až tak vysoká částka. Soudem jmenovaní likvidátoři firmy již stačili v mezičase potvrdit, že existují subjekty, které o převzetí Saabu jako celku projevili zájem, další podrobnosti ale nezveřejnili. I v tomto případě ale platí, že jazýčkem na vahách bude vždy General Motors, s nímž by jakýkoli potenciální nový majitel musel dojednat podmínky licencování jeho techniky. A je velkou otázkou, zda má GM vůbec nějakou motivaci souhlasit za nějakých okolností s tím, aby mu na trhu zůstalo o konkurenta více…
Šéf produktového vývoje Saabu Mats Faegerhag v rozhovoru pro Autonews Europe nicméně uvedl, že i on vidí možnost záchrany společnosti jediným silným investorem, který by ji převzal jak stojí a leží. Dodal však, že něco podobného by se muselo stát velmi rychle, během pár týdnů, neboť zaměstnanci si jinak začnou hledat jiná místa a bez nich nebude reálné, aby firmy rychle začala znovu fungovat.
Budoucnost samotné automobilky je tedy zatím stále ve hvězdách, i kdyby ale přestala existovat, neznamená to automaticky konec pro všechny s ní související aktivity. Bankrot se dotkl „jen” samotné automobilky a jejího britského zastoupení, všechny další části firmy fungují samostatně dál, třebaže v řadě případů mohou s úplným koncem výrobce rychle zaniknout. Týká se to například severoamerického zastoupení držícím ruku nad bezmála 190 dealerstvími, podstatnější pro české zákazníky ale je, že kupříkladu výrobce náhradních dílu Saab Parts funguje i nadále a není tedy třeba mít obavu, že by na již vyrobené vozy nebylo možné sehnat náhradní díly.
Není tedy vše tak černé, jak se na první pohled může zdát. Jestli ale nakonec na Trollhattanem vysvitne alespoň trocha slunce, nebo se značka Saab stane pouhým předmětem dražby likvidátorů, to ukáže teprve další vývoj. My jej pro vás samozřejmě budeme dále sledovat.
Zdroj: www.autoforum.cz
Napsal: Petr Miler